„Nalévati pivo, víno ovocné a pálené lihové nápoje. Pokrmy podávati a míti dovolené hry. Přechovávati cizince…“
25. ledna 1927 pan Alois Vaja, hospodář na kudlovských pasekách obdržel úřední povolení otevřít si hostinskou živnost v domě číslo popisné 86. Kolik jen do roku 2010 pamatovala generací „ ogarů a cérek“ z těch našich kudlovských pasek, ze Březůvek i ze Březnice! Kolik vzpomínek veselých, kujónských – i těch raději nevzpomínaných ale nezapomenutelných- historek … Kolik červnových nocí, hodových a pouťových zábav, sobot s kytarou či trochu rozskřípanou harmonikou „ve sklépku u kanca“… Vzpomínáme každý rád na ty svoje kamarády, spolužáky, strýčky sousedy či staříčky, kteří už mezi námi nejsou, s kterými jsme se kdysi u Vajů, u paní Jančíkové, na Pinduli tak rádi setkávali. Tatínek se smíchem rád vzpomínával na poválečná ochotnická představení a na legraci při jevištních zkouškách. Jenom mlhavé nosím vzpomínky malého kluka na staříčka a jeho historky s pivními kumpány ještě z dob první republiky…to byl čas…
Přišla nová doba. Televize a neuvěřitelná komunikační technika. Kdysi prašnou paseckou cestu s ostrůvky kobylinců jen s obtížemi přejdeme před uhánějícími automobily. Čas běží stále rychleji a rychleji. Snad abychom už jen stáli na místě musíme klusat … Máme ještě čas zastavit se, sednout a popovídat si jako za starých dob? Třeba jen tak poklábosit a potěšit se z nicnedělání? Zasmát se, vypít si? Ohlédnout se? Nevím.
Přesto věříme a doufáme, že projekt nové provozovny Na Pinduli, jeho duch, duch místa přežil. A trochu tak přispěje k našemu zklidnění. To by nebylo tak málo. Anebo si řekněme jen tak slovy básníka: „.. já se tam vrátím, já se tam i po slepu vrátím.“
V prosinci 2012
Jaromír Pilík, majitel